Vždy jsme doma měli hospodářství, všude běhaly slepice, kachny, morky, v králičárnách desítky králíků, každou sezónu alespoň 3 vepři, kotce plné nutrií, zástupy neustále se množících koček a samozřejmostí bylo i poskytování azylu psím pouličním směskám. Od malička jsem byla vedena k láskyplnému vztahu k živým tvorům - na počátky, kdy mě babička při sklízení řepy učila dělat uzly na žížalách, nikdy nezapomenu. Neustále jsem nosila různou havěť, od slimáků, přes žáby, myši, ptačí holata až po zablešené ježky, toulavé kočky a psy. To mě do budoucna nasměrovalo i k mému současnému povolání. Vystudovala jsem Tauferovu střední odbornou školu veterinární v Kroměříži a následně i Veternární a Farmaceutickou Univerzitu v Brně.

        Mít vlastního velkého psa byl celoživotní sen. Můj první pes byl plyšový pudl Heidy (Janků). Užily jsme si spolu spousty legrace. Sen o živém, vlastním, psovi jsem si splnila až v dospělosti, kdy jsem si pořídila současnou fenku BŠO Airu. Byla to láska na první pohled.